Můj muž má poměrně hodně rád Skyline. Já jsem věděla jakou dělaj hudbu, ale nikdy jsem jim moc nevěnovala pozornost. Znala jsem tři písničky a u jedný z nich jsem ani nevěděla, že je od nich. Ve čtvrtek jsme šli fotit Skyline do Roxy (teda jakože Č. šel fotit a já jsem mu fandila, koncerty z nějakýho důvodu fotit neumim) a moje očekávání bylo, že jdeme prostě za kulturou a že tam budu hlavně jako doprovod.
Nevím, jestli jste Skyline někdy viděli naživo, ale je to pecka. Oni zpívaj a u toho skáčou, hejbou se, tančej, nechápu jak zvládaj bejt tak gumový! Zpěvačka Marka má asi tak o 300 % víc energie než leckterá cvičitelka aerobiku. Nemohla jsem z ní spustit oči! A jak jsou všichni pozitivní!
Já mám na koncertech ráda, když si kapely na nic nehrajou a když s lidma komunikujou. Na Skyline jsem si přišla jako na párty svejch kámošů, který zrovna zpívaj. Přišlo mi, že je znám a že oni znaj mě. A tohle se mi snad ještě nikdy nestalo a to ani u mejch milovanejch Horkýže Slíže. Už hodinu si tady pouštím na Spotify jejich album Fairytapes, furt mi nejde do hlavy, jak to sakra Marka dělá, že je tak plná energie a hlasu a na tom podiu neumře?? Ta teda musí jíst čokolády!
Bavila jsem se. Bavila jsem se dost. I když to tak asi nevypadalo, protože já na tadyten typ hudby asi neumím tančit, takže jsem se aspoň snažila šlapat zelí, což zatvrzelé fanynky hodnotily kyselým opovržlivým pohledem k mé osobě, ale bylo mi to fuk. Do příště to natrénuju, páč mám dojem, že si Skyline pomalu zahrnu do výčtu svých oblíbených kapel.
A teď ňáký ty fotky:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)